O tom cestování

Každý den mě autobus vysype na Smíchově a já mám na přestup na vlak 2-8 minut. Podle toho, jak jedeme po Jižní spojce. Někdy stačím koupit i housky v pekárně Kabát. Vidím, že vlak 14.28 má zpoždění 30 minut, to bych mohla stihnout. Ale já se řídím pravidlem, že rocker nikdy nezrychlí krok, natož aby běžel. Takže mě nechytá panika jako ostatní a zvolna se přesouvám na nástupiště. Tam mraky lidí, zčernalé tabulky, vlaky nikde. Zahlásí vlak od Berouna, který vzápětí přijíždí. Vyjde z něho průvodčí a ptá se mě:" Prosím Vás, co se tady děje?" Odpovím, že jsem teď přišla, ale hlásili jen ten její vlak. " A prosím Vás, nevíte, jestli máme jet dál?" To netuším, hlásili jen, že to přijede na Smíchov. Je naštvaná a jde telefonovat. Kolem ní se vytvoří kruh cestujících dychtících po informacích. My s aplikací “Můj vlak" si dohledáme, že nic nejede a něco možná za 40 minut. Slečna průvodčí vyzvěděla, že ten její vlak se vrací za 40 min na Beroun (to sedí), poplácala ho boku a vyzvala nás k nástupu. Jdu si sednout. Co to je? Vlak, který jezdil naposledy, když byla spartakiáda, vymrzlý koženkový sedačky, to rozhodně skončim s hemoroidama. Nějaká paní vysvětluje vnukovi, že je to patrně rychlík. To určitě. Po 20 minutách hlásí tlampač, že přijede další vlak naším směrem. Hurá, je to vytopený Elefant. Opouštím spartakiádního pamětníka a přebíhám do Elefanta a radostně se zabořím do měkké sedačky vedle pána. Pán přižírá proteinovou tyčinku a zapíjí to půllitrovkou rumu. Tak ten má to cestování zmáknutý. Uplný HYGE styl.

Zapsala Bobule

Kdo je připojen

Právě přítomno: 3 hosté a žádný člen