Hory

Letos jedeme na doporučení do Frymburku a lyžovat budeme ve skiareálu na Lipně. Jsou tady pouze čtyřsedačky, takže nebudou bolet zadky z kotvy nebo pomy. Colombo jezdí výborně, Evelína přestala plužit, ale brzdí tak, že celému mužstvu přejede buď patky nebo špičky, podle toho, z které strany se řítí.
Jára koupil celodenní permice na 3 dny, peněz jako za kozu. Po lyžování máme HYGE - rozuměj odpolední spaní. Ve středu je výlet na stezku korunami stromů. Je to 40 metrů vysoká rozhledna, je parádní počasí, a když se dají
na vrcholu ruce na zábradlí, tak se celá konstrukce roztomile chvěje. Dolů svištíme tobogánem. Pak testujeme místní bobovou dráhu. Taky dobrý. Evelína ztratila zub, Jára naušnici, ale našli jsme dron. Velkej a blikal. Stáli jsme u silnice a čekali, až nás někdo bude hledat. Sedmák s učitelkou měli ohromnou radost, že nás vidí. Drony měli dva, ale tenhle ztratil signál. Ve čtvrtek jedeme do Rakouska, do "tajného" skiareálu Sternstein, píšou v letáku. Navigace nám ukazuje kratší cestu. Jsme sami, nikde žádná auta. Silnice nevypadá standardně, jedeme ostře do kopce, zmrzlým lesem, vyjetými kolejemi od gazíku, po žluté. Takže, jak máme auto nízké, tak podvozkem urážíme ty zmrzlé ledové kopečky. Děti se začínají modlit nahlas. Špendlík se Sternsteinem jsme dávno minuli, asi Jára zadal vrchol a né skiareál, kdo se tady má vyznat? Tak snad to nebudeme couvat. Naštěstí jsme dojeli na rozcestník, kde je větší prostor.
Jára jde pěšky na obhlídku. Já vidím, že jedeme po koňské stezce (hlava koně na šipce). Takže, když tam projde kůň, projde i kráva, a když projde kráva, projede i BMW. OK otáčíme. Colombo pronesl větu, kterou jsem si netroufla říct: "Konečně vidím civilizaci!" Nemáme data na mobilu, budeme holt postaru číst cedule. Jsme na místě. Děti řekly, že je to debilplácek, ale když jsme se přiblížili, tak už to nezopakovaly. Je tady i kabinková lanovka. V pátek bude lehký výlet do Vyššího Brodu, kde jsme se s Járou seznámili....to bude romantika.

Zapsala Bobule