Výzva

Po letošním úspěšném zdolání Milešovky Colombo pronesl, že by měl rád i výškové razítko ze Sněžky. No proč ne, já tam byla asi před 30ti léty lanovkou, zbytek rodiny ji zná jen z atlasu. Zamluvili jsme si minimalistický apartmán v Horním Maršově, pobalili vše potřebné k výstupu. Evelína odmítla trekové boty, protože jsou jí nepříjemné (půjde tedy v adidaskách nebo zimních alpinepro - s chlupem) Colombo neví, jestli jsou mu solomony malé - asi ne, já jdu ve svých planikách, které se mnou prošly jižní Ameriku, Jára neremcá a balí žabky a nějaké kecky. V sobotu má být krásně, v pátek se rozchodíme na Friesovy boudy a v sobotu na ostro - Sněžka. V pátek ráno běžíme na bus - naštěstí nakládá kolo, tak se krapet zdrží a my ho doběhneme. Vyrážíme po zelené, hned jak jí na druhý pokus najdeme. Jíme cestou borůvky, zdravíme pocestné, užíváme si výlet. Jde se mi divně, mrknu na boty a koukám, že se mi po celé délce obou bot odřezává podrážka. Nahlásim to. Prej co s tim dělám. Po chvíli ji mám v ruce. Beru to pozitivně - budu testovat, jestli jsou barefooty opravdu tak skvělé boty. Postupně odpadává podpatek, nějaké papíry a i druhá podrážka a další výstelky. Barefooty v horách jsou fakt na hovno! Míjí nás partička veselých důchodkyň. Jaké ty mají krásné boty! Barevné! Já nevypadám jako socka (socky mají lepší botky) spíš jako neandrtálec. Možná neandrtálec z vyšší vrstvy, protože mám i tkaničky! Došli jsme na boudu Na rozcestí a pak na Friesovky. Tam jsem si vyžádala izolepu a pořádně si to omotala a ještě jsem to zajistila tkaničkama, které jsem ovázala i dospod, takže to budou jako nesmeky. Začalo pršet. Colombo si stěžuje na velikost bot. Je to jasný, jsou mu malé. Vytrhneme mu vložky, prej lepší. Jdeme zpět, ale v tom stresu a v důsledku výpadku dat na mobilu jdeme blbě. Takže to střiháme přes Liščí horu, dolu po červený sjezdovce, to už Colombo jde v ponožkách. Jára nás popohání, že nám ujede autobus. Máme objednanou restauraci na 19h, pak na 20h a pak rušíme úplně. Takže ujel. Kupujeme si housky u vietnamců a víno ve vinotéce. Buď půjdu na Sněžku v bílých perkách s obrázky monstery a budu nejkrásnější nebo mi Jára něco v Peci koupí. V sobotu za kuropění mi v Peci koupil krásné šedotyrkysové, perka jsem si nechala v prodejně, mají do 18h, pak si je vyzvedneme. Jde se na pohodu přes Obří důl až na hranice s Polskem, tam je zrovna cyklistický závod do vrchu, štrůdl lidí klopýtá na špici. Je to jako pouť do Mekky. Ve vhodný okamžik se připojujeme. Vyštracháme se, otiskneme všechna razítka, co tam jsou a zpět slejzáme přes Růžohorky. Opět nás Jára popohání, že nestihneme tu prodejnu, kde čekají moje botky. V 17.58 je přebíráme. Bus OK, jede za půl hodiny. Sněžka splněna, zocelili jsme se, možná trochu zhubli a ještě mám nový boty!

Zapsala Bobule

Kdo je připojen

Právě přítomno: 37 hostů a žádný člen