Okurková sezona

V půli července maminka odjela na 3 neděle na rehabilitaci. Prý začínají dorůstat okurky, je třeba je zavařit a předala mi recept. Její starodávný pozinkovaný zavařovací hrnec nejde na naši plotnu, kupujeme tedy v Tescomě nový hrnec na 4 sklenice s nástavcem a měřákem. Budeme zavařovat v páře. Vyrazila jsem s miskou na plantáž. No nazdar, tady jich je! Nasbírala jsem dva koše. Musí počkat ve sklepě, protože jedeme na vodu (ta Jizera) a nemáme navařenej lák. V neděli po vodě zavařujeme do půlnoci. Došel lák, uvaříme dalších 5 litrů. Všude čpí ocet, ruce máme odrásaný od bodlin - proboha co je to za ostnatou odrůdu? Docházejí sklenice. Zavařujeme prakticky každý den. Kolegyně hlásí, že na svých zahrádkách už mají uschlý natě, ale tady na poli jsou stále bujné zelené listy. Máme už dva druhy nálevů a né pokaždé se mi podaří vhodit do sklenice ingredience, které tam mají být. Prý: bobkový list, cibule, mrkev, křen, hořčičný semínko, pepř, skořice, nový koření. Každá sklenice bude mix něčeho, každá originál. Už máme 40 kusů. Začínají žloutnout listy!! Posbíráme poslední okurky, narveme do 3 litrové sklenice a opět došel lák. Nic už nevaříme, v Lidlu koupíme flašku znojemského nálevu a doplníme ho do poslední sklenice. Musím nastavit hrnec formou od dortu, aby se tam závěrečná sklenka vešla. Přijela maminka a prý, že tam ještě nějaké okurky jsou a že si je zavaří. Tak jsem jí dala zbytek láku z Lidlu. Prej se to má ředit 1:4, to jsem fakt nečetla. Načali jsme tedy tu největší poslední sklenici sikovkama - jsou pěkně hnusný, asi jako ty z Pelíšků - kyselý. Mamka je umyla, rozkrájela, povařila v cukrový vodě a byly úplně dokonalý. Kdybychom je nesežrali, mohly jít direkt na soutěž do Znojma!

zapsala Bobule

Kdo je připojen

Právě přítomno: 5 hostů a žádný člen