O botách

Koupila jsem si nové boty, tedy z druhé ruky, ale slečna psala, že je
měla jednou. Vždycky jsem si takové přála, někdo by řekl, že jsou to
obyč pánské polobotky, jenže toto jsou Vagabondy, petrolejové barvy a
říká se jim Oxfordky!! Ta barva je trochu netradiční, ale kdy, když ne
teď, že? V padesáti bych si je už nekoupila, to budu dámou v béžových
barvách. Měla jsem naléhavou cestu do Prahy, tak jsem si řekla, že jim
ukážu velkoměsto. Už cestou na nádraží jsem měla pocit "polštářků" na
patách, na Smíchově jsem zjistila, že ne jen pocit. Nalepila jsem
náplastě a řekla si, že nebudu příliš chodit. Na Karlově náměstí jsem
vypadala jako bába před operací kyčlí, pajdala jsem do bazaru v
Melounové (v jejich pobočce kupuju anglické talíře) a ptám se jestli je
tady nemají, prej ne a na druhé prodejně neví. Řekla jsem jí, že by mi
pomohlo, kdyby to věděla, páč mám puchejře a nevim jestli tam dojdu. Tak
tahle prodavačka dobré skutky nedělá. Uviděla jsem zastrčenou lékárnu a
chtěla nové náplastě, prej 115 Kč, ale ty léčí. To je mi jedno, mám to
stržený, koupila jsem hlavně velký flastry. Hned jsem je tam lípla. Pak
jsem se přesunula do toho druhýho bazaru, nakoupila něco talířů a
závesné koše na kytky a dostala skvělý nápad, že si koupím nové boty. U
Bati měli slevu na Gaborky, tak jsem si je nasadila, a šla ještě koupit
nějaké korálky přes půl Prahy, do prvního patra jsem jela výtahem(ani
jsem netušila, že tam nějaký je), už jsem fakt viděla svatý. Nalepila
jsem další náplastě místo těch srolovaných. U Národního divadla bouchl
plyn, všude naštosovaný tramvaje, takže na Hlavní nádraží metrem, domů
jsem šla chvíli bosa, ale byla zima, tak zase v botách. Byla jsem tak
vyřízená, že jsem měla snad i teplotu a 10 dní jsem chodila v žabkách,
ač bylo téměř na nule. Halt Vagabondy chtějí krev.......

zapsala Bobule

Kdo je připojen

Právě přítomno: 9 hostů a žádný člen