Schody do nebe

Ke spaní na půdě vede žebřík, ale je takovej podseknutej, takže se tam blbě leze - nám i kočkám. Jára vymyslel projekt - postavíme schody. Nejdřív volba padla na mlynářské, ale ty by zabíraly zbytečně moc prostoru, takže točité schodiště i se zábradlíčkem. Koupili jsme to jako stavebnici od rakouské firmy s šedesátiletou tradicí a s miliony spokojených zákazníků . Shlédli jsme instruktážní video, to dáme za pár hodin. Závozník přivezl balík, který složil sám v garáži, prej paninko, já posiluju. Moji hoši to po rozbalení nosili na 3x do patra. Zaměřili jsme střed schodů, vyvrtali základnu, upevnili vodící tyč a už to jede: placka, trubka, schod, placka, trubka, placka, schod. Rostoucí komín se hrozně chvěje, stále to rovnáme, upevní se to až závěrečnou matkou. Colombo má za úkol dávat červíky do zábradlí, ulehčuje si práci aku šroubovákem, červ zmizí v útrobách šroubováku, vytahujeme ho magnetem na fishing. Mno. Taky by to chtělo upevnit vrchol schodiště k tomu ležení. Je tam někde za prkny ocelové účko, spíš kolejnice - tam by to bylo nejlepší ukotvit. Vrtáme, kupujeme další vrtáky co by mohly prorážet i metro, vrtáme již druhý týden. Konečně je vše uchyceno do všech světových stran a můžeme po schodoch, po schodoch, poznávát poschodia.....A Járu, vážení, bych se nebála poučovat jako hodinového manžela! Tak!

zapsala Bobule