Ahoj, tak jsem si stěžovala, že o zážitky je nouze. Poučení - příště si nestěžovat! V neděli jsem z barevné fimo hmoty válela malá vajíčka, moc to nešlo, sundala jsem si prstýnky, abych si je nezadělala a položila na stůl. Válela jsem je celé odpoledne a večer. Nakonec jsem je upekla, uklidila ten binec z malých igelitů od fima a zahájila jsem velký úklid, protože "takhle už se vážně nedá žít". Uklízeli jsme hračky, luxovali, vytírali šťávičky. Ráno jsem šla "na jisto" pro ty prstýnky - bylo tam stále krásně uklizeno, leč prstýnky nikde. Začala jsem hledat a okamžitě se mi udělalo špatně. No jestli jsem je vyhodila do plastů - tak ty Jára ráno odvezl, pokud do koše, tak jsou v popelnici a dneska jezdí popeláři. Zavolala jsem Járovi, ať se vrátí a jede do těch plastů, prej tam ten pytel vysypal, aby tento ušetřil, já jsem letěla do popelnice pro koš ze včerejška. Ten byl úplně zauzlovaný, začala jsem tam hrabat, byl tam ten bordel z luxu a dva prstýnky přichycené do obalů od Fima!! Máma říkala něco o prdeli a klice, babičce a andělech. Jeden prstýnek byl snubák a ten druhý po babičce. Volala jsem manželovi, že už je mám, na to prý čekal a obrací se do práce. V hrůze jsem se podívala na hodinky a zjistila, že už vlak nestihnu, opět jsem tedy zavolala Járovi, jestli by nebyl tak laskav a nevzal mě s sebou autem. Prý už se otáčí po třetí.....
zapsala Bobule
